Zpět na články

Z Vršovic

První večerní procházka v Havlíčkových sadech

Poprvé jsem se prošla Grébovkou. Nejvíc mě zaujala vinice uprostřed města; příště bych si na celý park nechala víc času.

První večerní procházka v Havlíčkových sadech

Večer 5. října 2026 jsem se poprvé vydala do Havlíčkových sadů, kterým se běžně říká Grébovka. Historický park leží na Vinohradech nad severním břehem Botiče. Na první návštěvu jsem si na něj nechala něco přes hodinu. Bylo jasno a kolem 20 °C, takže se mi park procházel příjemně i v podvečer.

Grébovka má 11 hektarů a 1,5 hektaru z této plochy tvoří vinohrady. Právě spojení velkého městského parku a vinice mě zaujalo nejvíc. Areál nabízí parkové cesty, louky, výhled na Prahu, vinici s Viničním altánem, umělou jeskyni Grotta, jezírko, dětská hřiště, kavárnu i vinný sklep. Je tu také hřiště na pétanque a cvičební zařízení.

Park vznikal od roku 1871 do roku 1888 jako soukromé sídlo rodiny stavebního podnikatele Moritze Gröbeho. Obec ho koupila v roce 1905 a o rok později ho otevřela veřejnosti pod názvem Havlíčkovy sady. Součástí areálu je také novorenesanční Gröbeho vila. Ta není běžně přístupná, ale příležitostně se v ní konají koncerty a výstavy.

Na první návštěvě se mi líbilo hlavně to, že procházka nemusí vést jen po rovných cestách mezi trávníky. Park má několik různých částí a na celé projití bych si příště nechala víc času. Něco přes hodinu mi stačilo na první seznámení, ale ne na to, abych měla pocit, že už znám celý areál.

Od dubna do října je park podle oficiálních informací otevřený každý den od 6:00 do 24:00. Od listopadu do března se zavírá ve 22:00. Psi sem smějí na vodítku, plocha pro volné pobíhání je na sousední Perucké stráni. To je dobré vědět předem, pokud sem člověk míří se psem.

Grébovku bych doporučila každému, kdo chce delší procházku, výhled na město a park, ve kterém je víc než jen cesty a lavičky. Za mě jsou Havlíčkovy sady po první návštěvě na 4 z 5. Vrátila bych se a příště bych si na procházení vyhradila klidně celé odpoledne.

Jsem v bílé košili u kamenné balustrády v Grébovce; za mnou je vinice, stromy a výhled na Prahu.
Jsem na terase nad vinicí v Grébovce, s výhledem na Prahu za mnou.
Zpět na články